Stránky pěveckého sboru PRIVATISSIMA
wz
logo

HISTORIE


Komorní pěvecký sbor Privatissima vznikl v roce 2004 původně jako čistě ženský. Po krátkém samostatném působení se přidaly první mužské hlasy a především odborné vedení v podobě sbormistra, hudebního profesionála a neskutečně trpělivého člověka, Jiřího Šindeláře. Složení sboru prodělalo za dobu své existence řadu změn v obsazení hlasů, zakládající jádro se však zachovalo.

Repertoár Privatissimy tvoří různorodou skládanku složenou z upravených písní lidových, děl starých mistrů i skladeb současných autorů. Do svého programu často zařazujeme také skladby jazzové. Část repertoáru tvoří skladby autorské, napsané přímo pro Privatissimu jejím sbormistrem.

Sbor má za sebou řadu samostatných vystoupení. Mezi nejúspěšnější patří dva jazzové večery v Kolíně a na zámku v Žirovnici v roce 2009, na kterých spolu s Privatissimou vystupovalo trio Avalon. Velmi zdařilé byly také dva koncerty hudebního zpracování básně J.Demla Štědrý večer od J.Šindeláře v Kolíně a v Kutné Hoře v roce 2010. V roce 2011 se Privatissima představila v německém Luckenwaldu na přehlídce sborů. Tradicí se už staly pravidelné vánoční koncerty se zajímavými hosty.

V roce 2006 vznikla přínosná spolupráce s Kokosy, Kolínským komorním symfoňákem, který hrál především filmové melodie. Privatissima si vyzkoušela i zpívání s velkým dechovým orchestrem v rámci festivalu Kmochův Kolín.

O Privatissimě důvěrně


Privatissima je zvláštní seskupení. Hodně zkouší a bleskurychle zapomíná. Ač amatérské těleso, zcela profesionálně působí na duševní zdraví svého sbormistra. Její soprány jsou schopny zpívat v basovém klíči. Nejhlubší tóny vyluzoval nejmladší zpěvák. Za něj dnes náhradu nemáme.

Chápání základních pojmů hudební teorie má u nás tolik podob, kolik je členů. To, co má být jednoznačné, se tudíž stává nezvladatelně variabilním. Zkoušky jsou mnohdy plné gest zmaru. A přece nás něco spojuje, tlačí k dalším a dalším pokusům, drží pohromadě. Pro vybroušené ucho hudebníka to jistě zní jako čistý paradox, ale je to láska k hudbě, která nás do sboru přivedla a skrze ni dala vzniknout hlubokému lidskému přátelství.

Rok 2012 byl pro nás velmi složitý. Po několikaleté spolupráci jsme přišli o sbormistra Jirku Šindeláře a je nám to moc líto. Úplně od nás ruce pryč nedal. Upravil pro nás Čerešně, přijel na soustředění, pomohl, poradil, ale ta pevná ruka, kterou vládl na zkouškách, ta byla pryč.

Nastalo období anarchie a strachu, jestli to Privatissima ustojí. Při vedení kolektivu totiž vůbec neplatí to staré známé: „Více hlav více ví.“ Možná ví, ale ten neukočírovatelný, rozptylující zmatek... V té době bylo jasné, že mezi námi je jediný člen, který má dostatek muzikantské zkušenosti a tím pádem i autority umlčet debaty, rozhodnout a ukázat směr.

Jsme moc rádi, že Míra pochopil, že když je někdo jediný, tak vlastně musí :-) Momentálně prožívá krásné životní období. Oženil se, narodila se mu kouzelná holčička a přesto si pravidelně udělá čas a bere na sebe zodpovědnost za další existenci sboru. Možná to na nás nepozná, ale jsme mu za to moc vděční. I jeho tolerantní ženě Janě. Slibovat poslušnost a naprostou připravenost ke každé zkoušce je zbytečné. Už nás zná. Ale na vystoupeních z něj oči nespustíme a jsme moc rádi, že máme na koho koukat. Míro, děkujeme. Privatissima

Více v kategorii AKTUALITY ZPĚT